Moje encyklopedie zahrady

KOŠŤÁLOVÉ ZELENINY

Košťáloviny jsou oblíbenou zeleninou odpradávna. Již „staří Římané“ jim přičítali i léčebné účinky. Ve středověku se jim říkalo „ medicína chudých“. A dnes, kdy víme, že obsahují všechny významné vitamíny, především vitamín C a velké množství minerálních látek, vidíme, že tak byly nazývány právem.

Tato zelenina je velmi zdravá a výživná, ať ji konzumujeme za syrova nebo tepelně upravenou.

 

Košťáloviny vyžadují těžší, dobře vyhnojenou půdu. Pěstování ve vysýchavých a lehkých půdách není moc vhodné – negativně ovlivňuje výnos a rostliny trpí škůdci a chorobami.

 

Všechny košťáloviny ( kromě kedlubnů ) pěstujeme v dobře vyhnojené půdě, zařazujeme je do první trati. Spotřebovávají mnoho živin.

 

Sazenice košťálovin předpěstováváme, buď v truhlících ve skleníku nebo pařníku, nebo na venkovních výsevných záhonech.

Rané odrůdy květáku pro jarní pěstování, vyséváme již koncem ledna nebo začátkem února do skleníku. Pro podzimní pěstování na záhon v červnu.

Koncem února a začátkem března vyséváme do pařeniště rané odrůdy zelí a kedlubnů.

V polovině dubna vyséváme pozdní odrůdy zelí, kapusty a kedlubnů přímo na záhon.

 

Po zakořenění je nutné zeleninu přihnojit, nejlépe přírodními hnojivy.  Dobrý vývoj a růst rostlin podpoří časté okopávání. Košťáloviny mohou vytvářet kořeny i na stoncích, proto je při každé okopávce trochu přihrneme.

 

Chuť košťálovin je do značné míry ovlivněna i jejich výživou. Při správném biologickém pěstování mají jemnou chuť a při vaření voní. Nevhodné hnojení například čerstvým hnojem nebo průmyslovými hnojivy, se prozradí u vaření podle nepříjemného zápachu.

Kedlubny jsou velmi oblíbenou zeleninou, která se rozšířila z Itálie do ostatních evropských zemí. Pěstuje se více druzích, to umožňuje využívat je tak, aby byly k dispozici po většinu měsíců v roce.

Kedlubny jsou vydatným zdrojem vitamínů. Obsahují provitamín A i vitamín C, nejen               v bulvách, ale také v křehkých mladých listech. Z nerostných látek jsou v nich zastoupeny vápník, železo, fosfor a draslík. Tento hodnotný obsah látek nejlépe využijeme, konzumujeme-li kedlubny syrové nebo ve formě salátů.

V kuchyňské přípravě mají kedlubny mnohostranné využití, používáme je k přípravě polévek, podáváme je dušené k pokrmům z masa a drůbeže, můžeme je zapékat s různými náplněmi.

Zelí je v naší kuchyni velmi oblíbená zelenina. Čerstvé hlávkové zelí nebo zelí konzervované kysáním či sterilací je dostupné po celý rok.

Zelí je bohatým zdrojem vitamínů C. Obsahuje velké množství minerálních látek, zejména fosforu, vápníku a hořčíku.

Kapusta je biologicky velmi cenná zelenina. Má značný podíl bílkovin, tuku, sacharidů a vlákniny. Příznivý je i obsah vitamínů C, vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku.
Růžičková kapusta je velmi oblíbená, chutná a výživná zelenina. Vyniká vysokým obsahem vitamínu C, vitamínů B1, B2 a provitamínu A.
Kadeřávek čili kapusta kadeřavá, je jedna z mála zelenin, kterou máme k dispozici i v zimním období. Mráz rostlině nevadí, naopak listy přešlé mrazem jsou mnohem chutnější.
Květák je z košťálovin nejnáročnější na živiny a vláhu. Při nedostatku vláhy, zvláště sadby vytváří nekvalitní, málo pevné, malé růžice.
Brokolice, již u nás ne tak neznámá jak se dočteme ve starších vydání knih, je podobná květáku, růžice jsou však méně celistvé a mají zelenou až světložlutou barvu. Ve srovnání s květákem je bohatší na vitamín C i na minerální látky, zejména sodík, vápník, fosfor a železo.
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.