Moje encyklopedie zahrady

Zeleninová zahrádka

V lednu je čas zamyslet se nad rozvržením zeleninových záhonů. Smíšený záhon zaručuje přísun zdravé a chutné zeleniny nepřetržitě témeř po celý rok. Jen jej musíme včas naplánovat.

Na smíšeném záhonu se průběžně v řádce i v řádcích vedle sebe střídají zeleniny tak, aby se příznivě ovlivňovaly. Při zařazování druhů se bere ohled nejen na odčerpávání živin           a výskyt chorob a škůdců, ale také na příznivý účinek látek vylučovaných kořeny či listy.         Ty blahodárně působí na sousdní výsadbu. Tyto látky odpuzují, nebo dokonce likvidují škůdce a příznivě ovlivňují půdu i zdravotní stav sousední rostliny. Proto se na smíšený záhon zařazují aromatické bylinky a některé další rostliny např. aksamitník či lichořeřišnice. Vzájemná biologická ochrana je zárukou vyššího výnosu. Každá rostlina má svou přátelskou či nepřátelskou rostlinu.

Ve smíšené kultuře dobře roste např. celer s okurkou či hlávkovým salátem, salátová čekanka s česnekem nebo cibulí, květák s brambory, koprem a červenou řepou. Kadeřávek se nejlépe rozvine vedle rajčat či červené řepy, ale nesnáší blízkost jahod, česneku              a cibule.

Na řádce vedke sebe lépe prospívá cibule s petrželí či špenátem, mrkev s ředkvičkou          či pórem, pastiňák se salátem k řezu, okurky s tyčkovými fazolemi. Červená řepa naopak nepřirůstá v blízkosti brukvovitých zelenin. Okurkám nesvědčí blízkost rajčat či ředkví

Za oknem si snadno vypěstujeme časnou zeleninu plnou vitamínů, tak potřebných uprostřed zimy.

Stačí postavit cibuli na na hrdlo širší láhve ( např. od kečupu) s vodou. Brzy zakoření a vyrazí chutná zelená nať.

Rovněž je načase vysít řeřich nebo naklíčný hrách, či nechat nabobtnat pšeničná zrna.

Už na podzim je dobré připravit si do sklpa květináč s trsem rašící pažitky, který nyní jen postavíme na parapet okna v teplé místnosti a začneme zalévat.

Milovníci pažitky postaví do sklepa celou přepravku pažitky a postupně odebírají trs              za trsem. Trsy vysílené seřezáváním založíme zpět do přepravky a na jaře opět vysadíme      na záhon, aby rostliny zesílily.

V petrželáku můžeme už od prosince trhat zelené lístky petržele a lístky celeru.

V naší stravě je stále nedostatek jódu. Proto bychom si měli na zahradě vypěstovat zeleninua bylinky s vyšším obsahen jódu. Je to například paprika, polníček, pór, špenát nebo estragon.
Na okenním parapetu můžeme do mělkých truhlíků opakovaně vysévat směs hlávkových salátů, které budeme sklízet již ve stadiu několika pravých lístků.

Vyséváme řídce rozhozem do propařené zeminy pro výsevy. Semena zakryjeme přes síto sypanou, tenkou vrstvou výsevné zeminy nebo vyzrálého propařeného kompostu. Výsev jemně zavlažíme mlžičkou a zakryjeme průhlednou fólií nebo sklem.

Do skončení sklizně pravidelně mlžíme, klíčící semena a mladé rostliny nesmějí zaschnout. Za 25-35 dní po výsevu, kdy rostliny dosáhnou výšky 8-10 cm můžeme sklízet.

Díky neutrální chuti mohou zeleninové lístky dekorovat najrůznější jídla.

V zimě všechny rostliny pěstované za oknem nebo pod sklem trpí nedostatkem slunečního světla. Jen přiměřený příliv světla zajistí kvalitní rychlenou zeleninu.

Proto v zimních měsících v podvečer nebo brzy ráno rostliny přisvětlujeme speciálními lampami.

Lampy se zavěšují asi 50-60 cm nad rostlinami. Složení jejich světla je odlišné od běžných žárovek a zářivek.

Zejména na venkově, kde lze snadno a levně získat mrvu nebo slámu ( ale použít můžeme i listí nebo slámu smíchanou s listí) dávají majitelé zahrad přednost teplému či ploteplému pařeništi před draze vytápěným skleníčkem. Vrstva napěchované mrvy vyhřívá s pomocí slunečních paprsků pěstební zeminu zakrytou zasklenými okny. Teplá pařeniště mají vrstvu mrvy vysokou asi 40-50 cm, poloteplá 20-30 cm. Ve studených pařeništích není sešlapávaná mrva a vytápí je pouze slunce. Teplota pařící se mrvy dosahuje v teplých pařeništích až 30°C po dobu tří měsíců, v poloteplých 20°C po dobu dvou měsíců, proto musíme pařeniště sledovat a včas větrat, stínit a za mrazu přikrývat. Teplé pařeniště je mimořádně vhodné pro předpěstování jednoletých zelenin a letniček s dlouhou vegetační dobou a k rychlení salátu, ředkviček, raných brukví a také okurek a melounů.

Postup přípravy pařeniště

Asi do 50cm hlubokého základu pařeniště našlapeme vrstvu slamnatého hnoje nebo jiného organického materiálu. Na povrch rozhrneme dobře vyzrálý, prosetý kompost ve výšce 15-20 cm.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.