Moje encyklopedie zahrady

Co je důležité v květnu

V květnu se jabloně zahalí do oblaku jemně růžových, vonných květů. Záhony a cesty lemují rozkvetlé trsy jarních trvalek a zesilují krásu kvetoucích cibulovin.

Vrcholí práce na zeleninových a letničkových záhonech. U nás ještě v polovině května mohou přijít ledoví muži - Pankrác, Servác              a Bonifác. Platí také pranostika: "Před Servácem není léta,              po Serváci s mrazy veta". Po polovině května již můžeme vysazovat choulostivou sadbu na záhony

Už v roce 1644 se v Anglii poprvé objevila zpráva o Dni matek. V tento den se u rodičů scházely na oslavě všechny děti a vnoučata. Anna Jarvisová z Filadelfie tuto myšlenku dále rozvinula: 9. května 1907, v den druhého výročí smrti její matky, začala prosazovat oficiální uznání Dne matek. Připravila dopisovou kampaň, jíž se snažila nadchnout pro svou myšlenku nejprve starostu města, kde bydlela, a později také guvernéry, poslance a průmyslníky. Úspěch této iniciativy byl tak ohromující, že Anna Jarvisová stěží zvládala příval dopisů vyjadřující nadšené sympatie.
Jestli-že si budeme všímat rostlin na zahradě nebo i v lese, napoví nám, kdy je nejvhodnější doba pro zahájení zahradních prací.
  • Jakmile se na pivoňkách rozvinou poupata nebo kvete-li jeřabina, je čas vysévat okurky a dýně na venkovní záhony.
  • Když kvetou narcisy, lze vysadit brukev a za několik dní můžeme vysazovat i růžičkovou kapustu a květák.
  • V době květu kaštanů vyséváme fazol a ředkev
  • Rozkvetlé šeříky nám naznačují, že můžeme vysazovat letní salát
  • Když kvetou kaliny můžeme vysévat okurky a cukrovou kukuřici.

 

Zeleninové záhony, časné výsevy letniček, rašící choulostivé rostliny a subtropické tvrdolisté dřeviny mohou být venku poškozeny květnovými mrazíky. Předem si k citlivým rostlinám připravíme rohože, bílou netkanou textílii, bublinkatou fólii, perforovanou průhlednou fólii nebo tenké staré plátno. Sledujeme předpověď počasí, abychom stihli včas rostliny zakrýt a ochránit je tak před poškozením mrazem.
Na ovocných stromech narašené, ale nerozvité pupeny vydrží teplotu do -8°C, rozvité květy do -3°C. Rozkvetlé květy dřevin bývají poškozeny při teplotě od -1 do -4°C. Květy a v nich zejména čnělky jsou mnohem citlivější na teploty pod bodem mrazu než ostatní části rostliny.

Nejodolnější květy mají broskvoně, nejméně ořešáky. U nás bývají často mrazem zasaženy meruňky, protože kvetou brzy na jaře.

Oteplení vzduchu zakuřováním má účinek jen za bezvětří. Malé stromy můžeme chránit netkanou bílou textilií. Větší koruny zahřejeme jemným mlžením.

Stejnou ochranu potřebují choulostivé rostliny okrasné květem. Odolnost proti mrazu se mění s druhem a odrůdou. Do míst, kde předpokládáme dlouhotrvající noční mrazy a pozdní mrazíky vysazujeme jen mrazuvzdorné domácí rostliny a exotické rostliny pěstujeme v nádobách a stěhujeme ven později.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.