Moje encyklopedie zahrady

Ovocný sad

Někdy je nutné  přesadit starší dřevinu. Záladem úspěchu je pečlivě vybrané místo kam ji vysadíme. Světelné podmínky by měly zhruba odpovídat místu, kde strom rostl doposud.     Z kořenů přesazované dřeviny neoklepáváme zem. Strom přenášíme pokud možno              s balem. Podle velikosti balu vyryjeme dostatečně velko jámu pro výsadbu. Bal kulovitě obryjeme tak, aby byl dostatečně velký. Pokud na přesazení nepospícháme, je lépe              u přesazované dřeviny jeden až dva roky předem po obvodu přesekat kořeny a do co nejhlubší rýhy po obvodu budoucího balu nasypat kompost.

Baly stromů, které budeme převážet na vzdálenější konec zahrady nebo ty, které se rozpadají, pevně stáhneme do jutového pytle. Stromek i s pytlem postavíme do jámy a pytel pouze rozvážeme a necháme v jámě.

Stromek po usazení v jámě ( musí stát rovně) zasypeme připravenou zeminou (výkop namíchaný s dobře zralým kompostem), přišlápneme, zalijeme, namulčujeme, kmen ovineme plátnem nebo pruhem juty a do tří stran zafixujeme lanky nebo podepřeme kůly, aby kmen zůstal ve svislé poloze i za větru. Po zakořenění opory odstraníme.

Na starých ovocných stromech se někdy po vylomení nebo po vymrznutí staré kosterní větve vytvoří vyhnívající nezacelená dutina. Dutinu vyškrábeme ostrou škrabkou a nožem až do zdravého, čistého, živého dřeva. Ránu zamažeme stromovým balzámem a dutinu uzavřeme proti vodním srážkám cementovou maltou nebo stříškou
Ve stadiu od myšího ouška do začínajícího růžového poupěte ošetříme stromy Oleo-ekaluxem. Likviduje vajíčka, housenky, larvy i dospělce škodlivého hmyzu
Spon ve výsadbě zákrsků

jabloně 1,5-2 m

hrušně 1,5-2 m

slivoně 2-3 m

višně 2-3 m

třešně 3-4 m

Cílem výchovného řezu mladého, na podzim nebo na jaře vysazeného stromku je založení vzdušné, prosvětlené, koruny a silných kosterních větví.

Nejprve odstraníme všechny suché větve a ty které zahušťují korunu nebo kříží budoucí kosterní větve, ponecháme tři až čtyři boční výhony a zkrátíme je o jednu třetinu. Poslední pupen musí vždy směřovat ven z korunky.

Ramena větví by měla končit přibližně ve stejné rovině, právě ta jsou základem budoucích kosterních větví. Střední výhon, terminál, necháme nad bočními větvemi přečnívat.

V dalších letech výchovným řezem zpevňujeme kosterní větve a prosvětlujeme korunku.

Podle zvolené metody dalšího řezu a v závislosti na odrůdě řezem podporujeme tvorbu plodonosného obrostu

Nezapomeneme průběžně odstraňovat výhony z podnože u paty kmínku tzv. vlky

Mrazem bývají nejvíce ohroženy ovocné rostliny, které měly v předchozím roce bohatou ůrodu a ta je vysílila. Namrzlé nebo zmrzlé větve mají na průřezu tmavá pletiva ( v barvách od tmavě oranžové až po tmavě hnědou) později výrazně změní barvu i kůra. U nás bývají na mráz nejcitlivější broskvoně a ořešáky.

Namrzlé větve co nejdříve hladce seřízneme ve větevním kroužku a ánu zamažeme stromovým balzámem.

Někdy bývají mrazem poškozeny pouze květní pupeny, které později zaschnou a odpadnou.

Mrazové desky, tedy otevřené rány na kmenech a kosterních větvích- mohou způsobit úhyn stromu. Odumřelé pletivo odstraníme ostrou širokou škrabkou a zamažeme balzámem. Rány stále sledujeme a nátěr balzámem obnovujeme.

Namrzlé stromy přihnojíme a kontrolujeme výskyt škůdců a chorob. Oslabená dřevina má méně sil a rychleji podlehne jejich působení.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.