Jakmile roztaje sníh, přihnojíme poprvé tulipány plným tekutým hnojivem v koncentraci podle  návodu. Podruhé přihnojíme plným hnojivem v období zelených špiček. Potřetí přihnojíme  tekutým hnojivem se zvýšeným obsahem draslíku a fosforu v době malých zelených poupat ( podpoříme tvorbu pevných květů). Hnojivou zálivku k tulipánům aplikujeme jen pod list.

Pro záhon růží i pro jednotlivou výsadbu velkých keřů botanických, starých, anglických nebo sadových růží vybíráme slunná, vzdušná místa s kyprou propustnou půdou o hodnotě  pH 6

Místo výsadby důkladně zryjeme do hloubky listu rýče, při rytí do půdy zapravíme kompost    a vybereme všechny oddenky a kořeny vytrvalých plevelů.

Růže špatně rostou v mokrých, těžkých půdách nebo na celodenním úpalu jižních stran       a v nevětraných kotlinách, kde se drží vlhko ( jsou napadány houbovými chorobami). Nesvědčí jim ani místa, kam stéká ledový vzduch - mrazové kotliny. Na takovém stanovišti často namrzají

Sirné látky které jsou obsaženy v česneku a pažitce, pomáhají růžím v boji proti houbovým chorobám. Stačí ke keříku růře vysadit některý z drobných okrasných česneků, např. Allium moly nebo A. ostrovskianum nebo pažitku ( A. schoenoprasum). K popínavým růžím mužeme a vysokým druhům a odrůdám můžeme přisadit i vysoké druhy česneku.

Většina okrasných česneků miluje slunná místa a propustné půdy.  Některé druhy tvoří porost jen na vlhké půdě a jiným se daří jen horkých slunných místech a ty se k růžím nehodí.

Dobře vybíráme a předem se informujeme o výšce česneku a jeho nárocích, které musí být shodné s nároky růží.

Okrasné česneky obvykle přes léto zatahují, ale výměšky cibulí působí v půdě proti šíření houbových chorob po celý rok

Na stejné místo mohou mečíky přijít jednou za 2 až 3 roky. Půda je po jejich pěstování jednostranně vyčerpaná a také může obsahovat spory houbových chorob mečíků.
Mečíky vysazujeme od poloviny dubna. Asi čtrnáct dní před výsadbou záhon vyhnojíme cereritem.
Hlízy je lépe před výsadbou namořit v roztoku Fundazolu 50 WP v koncentraci podle návodu.
Hlízy vysazujeme 8-10 cm hluboko, nejvhodnější vzdálenost mezi hlízami je 6 – 8 cm a mezi řádky 35 cm.
Hlízy lépe zakoření, když pod ně vložíme trochu mechu. Po výsadbě je důkladně zalijeme.
Ve vyšším květináči můžeme pěstovat mečíky i na balkoně nebo terase.

Koncem měsíce ( ve vyšších polohách mnohem později) zkontrolujeme a zapojíme zahradní vodovod. Přistavíme krytý sud pod okapovou rouru, měkká dešťová voda prospívá všem rostlinám.
většího
Vyčistíme zahradní jezírko, oživíme zahradní fontánku, naplníme ptačí napajedlo, vyneseme mísu s trpasličími lekníny.

Na terase potřebujeme dostat květiny co nejblíže k očím a měly by upoutat i z většího odstupu. Drahé zahradní nádoby na nožce snadno nahradíme dvěma mísami nebo širšími květináči postavenými na sobě. První nádobu postavíme dnem vzhůru a další umístíme        na ni. Vložením mis nebo květináčů menšího rozměru vytvoříme malé květinové věže. Nádoby stáhneme přes odtokový otvor drátem a ten napříč zajistíme hřebíkem                nebo kolíkem.

 Polovina dubna je vhodná doba  pro výsadbu hlízek vonné acidantery či novozélandského křížence gladantery ( kříženec mezi mečíkem a acidanterou). Výborně rostou v blízkosti odpočívadel nebo teras na slunném místě s výživnou propustnou půdou. Acidantera snese i mírné přistínění. Rozkvétají od srpna do října.

Hlízky přezimujeme v hoblinách při teplotě 17°C

Plamenky latnaté ( Phlox paniculata) nejlépe rozmnožíme rozdělením starých trsů na jaře. Plamenku vyryjeme a rýčem rozdělíme na několik částí, hned přesadíme na nové stanoviště nebo do kontejnerů a nezapomeneme na vydatnou zálivku.
Semena rostlin vyklíčí až po přejití mrazem, ale už nemají barvu květu a výšku jako původní rostlina.
Plamenky s dobř množí řízkováním mladých výhonků na jaře nebo kořenovými řízky.