Moje encyklopedie zahrady

Zeleninová zahrádka

Vyséváme karotku, řepu salátovou, kedlubny, kapustu kadeřavou, brokolici, letní odrůdy salátu, čekanku hlávkovou, keříčkové fazole, mangold, vodnici a začátkem června ještě tykve.

V případě poškození dřívějších výsevů okurek nakládaček můžeme ještě začátkem června založit porosty nové.

Na záhony vysazujeme předpěstované rostliny květáku, brokolice, kedlubny, kapusty růžičkové, póru a začátkem měsíce ještě i plodovou zeleninu.
Na záhonech sklízíme rané košťáloviny, salát, hrášek, pažitku,karotku, letní ředkev, cibuli zelenačku a kořeninové zeleniny. Koncem měsíce dokončujeme sklizeň rebarbory a chřestu.

Ve skleníku již začínáme sklízet první dozrávající plody rajčat, paprik a další plodovou zeleninu. Udržujeme zde vhodné prostředí větráním, stínováním a dostatečnou zálivkou.

Po každém vydatnějším dešti nebo závlaze odstraníme půdní škraloup, který je příčinou nadměrných ztrát půdní vláhy.Kypřením půdu také provzdušníme a odstraníme klíčící semena plevelů.
Kontrolujeme zdravotní stav rostlin a podle potřeby provádíme ochranu proti chorobám a škůdcům.

V každém případě se však snažíme předcházet jejich výskytu volbou odolnějších odrůd ( např. odrůdy okurek nakládaček odolnější proti plísni okurkové), použitím osiva mořeného fungicidy nebo insekticidy, výběrem vhodného stanoviště, dodržováním dostatečných časových odstupů v osevních postupech, odstraňování ohnisek nákazy a dalšími opatřeními,která omezí vliv škodlivých činitelů

Při pěstování zelenin mají především v teplejších a sušších obdobích rozhodující význam závlahy.

Při vláhovém deficitu zelenina zpomaluje, nebo úplně zastavuje růst,případně může uhynout. Závlahy vyrovnávají rozdíl mezi optimálním množstvím vody, které zelenina potřebuje pro svůj zdárný růst a vývoj a vodou dostupnou ze srážek a z půdy. Závlahy také umožní rozložit rovnoměrněji zásobování vodou během vegetace.

Zaléváme z rána nebo na večer, jemným proudem, nejlépe v okolí roslin, co nejméně na list. Zejména výsevy drobnosemenných druhů a vzešlé rostlinky zavlažujeme jemným postřikem, aby nedošlo k vyplavení semen nebo rostlinek.

Podle plánu zeleninu přihnojujeme.

Například při pěstování květáku vyhnojíme půdu před výsadbou 70% celkové dávky dusíku a zbývající množství dodáme následně během přihnojování. Tak rostliny využijí dusík optimálně bez jeho ztrát, které znamenají nejenom zbytečné finanční náklady, ale také zátěž pro životní prostředí. První přihnojení květáku následuje asi 3 týdny po výsadbě, další pak na počátku tvorby růžic.

Také po sklizni nati bylinek přihnojíme porosty hnojivou zálivkou ( např. Kristalonem), čímž podpoříme jejich další obrůstání.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.