Moje encyklopedie zahrady

Ovocný sad

Tam, kde pod stromy není nastýlka, půdu často plečkujeme nebo mělce okopáváme, abychom zabránili růstu plevelů a zároveň přerušením kapilarity snížili neproduktivní výpar.

Zkušenější zahrádkáři, kteří na větší ploše nezvládají plevele, mohou na ně aplikovat listové herbicidy ( například Roundap apod.)

Přihnojujeme stromy a keře rychle působícími hnojivy. V chudších půdách se osvědčuje půdní závlaha vodou s rozpuštěnými jednosložkovými nebo kombinovanýi hnojivy. musíme však zvážit, zda již nejsou stromy dostatečně zásobeny hlavními živinami ( fosfor, draslík, hořčík, vápník) z předchozích období.

Přehnojování může způsobit větší škody než mírný nedostatek některého prvku, neboť odběr živin ovocným stromem je poměrně malý i při velké úrodě. Ve sporných případech si necháme udělat půdní rozbor v nejbližší agrolaboratoři.

Zavlažujeme-li stromy, pak raději méně často, ale vydatněji.

Chceme-li vyhovět vysokým požadavkům ovocných dřevin na vodu během růstu, je vhodné zakrýt v horkých a často suchých dnech mísy kolem stromů nastýlkou ( pilinami, řezanou slámou, drcenou kůrou, štěpkou po řezu dřevin apod.) V půdě se tak déle udrží vlkost.

Vylamujeme nebo odřezáváme postupně vlky,které se vytvořily na horních stranách větví a výhonů nebo na starším dřevě zmlazených stromů, a topředevším u přehoustlých korun.

U mladých stromů a v řídkých korunách šetříme listovou plochu, která je nezbytná pro fotosyntézu rostlin.

Dosud nezdřevnatělé, přitom perspektivní delší letorosty, které neodstraňujeme, snadno upravíme vytvarováním do žádoucí polohy. Dosahujeme toho vyvazováním nebo rozpěrkami, popřípadě zavěsíme na letorosty malá závaží.

Koruny broskvoní prosvětlíme časně letním řezem. Jde o doplňkový zásah k předchozímu základnímu řezu během kvetení.

Odstraňujeme nadbytečné, zejména slabé neduživé letorosty v bobulovinách

Na přelomu května a června, kdy už je zcela zřetelné, jaké plůdky zůstanou po přirozeném propadu na stromech, v případě nadměrné násady uskutečníme jejich probírku. U plodů nahloučených ve skupince ( nejčastěji to bývají dvojice) jeden z plůdků, zpravidla menší, vylomíme rukou. Vzdálenosti mezi jednotlivými plody po probírce by neměla být menší než 10 cm, na jednom z kvalitním silnějším plodném výhonu necháme po probírce nejvýše čtyři plody.

Touto regulací násady docílíme jednak dostatečně velké a chutné ovoce, ale také zamezíme vyčerpání stromu přeplozením, které mívá mnohdy za následek namrznutí dřevin.

Při probírce plůdků jabloní těsně po červnovém propadu ( ve srovnání s broskvoněmi je to později) musíme vytrhnout nebo přestřihnout stopku, aby zůstala alespoň její část na plodonoši. V opačném případě je nebezpečí zastavení růstu plodu ponechaného na stromě.

 Nejjednodušší a nejrychlejší je probírka oběma rukama najednou ( snadno si to nacvičíme), mužeme však využít menší zahradnické nůžky nebo nůž.

Naplno začínají dozrávat třešně, jahody, angrešt, koncem měsíce pak rané odrůdy černého, červeného a bílého rybízu a první maliny. Sklízíme co nejšetrněji, zvláště odrůdy pro přímý konzum

Před vlastní konzumací nebo zpracováním jahod je třeba vhodným způsobem ( ostrým nožem, někdy stačí dvěma prsty) odstopkovat a co nejdříve osprchovat nebo oprat v tekoucí vodě. Po té je necháme rozložené na čistém savém papíru oschnout. Kompotovat bychom měli pevné, nepříliš měkké, přitom vyzrálé plody. Obdobně to platí pro zmrazování. Je samozřejmé, že co nejvíce plodů bychom měli zkonzumovat v čerstvém stavu, pouze přebytky zhodnotíme jinak. Vzhledem k obsahu kyseliny šťavelové se doporučuje k jahodám přídavek mléka, smetany nebo jogurtu.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.